Sahula is not Dead

pátek 9. květen 2008 20:18

Znal jsem tak trošku, velmi letmo, dva lidi ze Sester (nepočítám-li crew-membera Járu Vydru zajišťujícího pivo na šňůrách, toho jsem naopak znal důkladně) a oba jsou již mezi mrtvými.

Měl jsem kdysi dávno jako mladý učitel na ekonomce ve třídě Evu Brábníkovou a trvalo mi pěkných pár měsíců, než jsem se dovtípil, že by to mohla být sestra bubeníka Sester. Matika jí, pokud si vzpomínám, nijak extra nešla, ale měla docela pěkný zadek a prsa. (A hlavně měla jako jedna z nemnohých trochu osobitější styl než zmalované studentky z veksláckých diskoték). Hadr se pak Na Bábě smál, že ségra je na učení blbá, a já mu to poněkud vlažně vyvracel. Jinak Hadr přímo svítil. Člověk hned dostal dobrou náladu. Hadr šířil jakoby lišáckou veselost. Jeho přítomnost činila všechno lehkým a táhla duše z pochmur k radosti. Že Hadr zahynul, mi volal Vydra. To už jsem dávno neučiteloval. Byl jsem tak zbabělý, že jsem Evě ani nezavolal, nevěda, co bych řekl. Ale obavy o něj nemám. Kdo přinášel jinému radost, zaslouží si Hospodinovu laskavost. A navíc byl Hadr, myslím, vlastně hodný kluk.

  

Sahulova přítomnost činila všechno zmotaným. Člověk hned dostal všelijakou náladu. A musel taky chvílemi probudit mozek z dřímot. Apropó, valnou část rozhovorů věnoval Sahula líčení své nenávisti ke katolíkům, á konto své ultra-bigotní ex-manželky. A oni mu ti katolíci nedají pokoj ani po smrti! Chci totiž svědčit Sahulovi před Hospodinem.

  

Kdo přinesl jinému radost, zaslouží si Hospodinovu laskavost. Nemám moc cédéček, které by mi spolehlivě pomohly ven ze smutku. Snad Manu Chao, arciť je to směšný salónní bolševik, ale písně má veselé. Pak nějaké prastaré kousky Mothers of Invention. A hlavně V továrně je dobře. Dobře, že Sahula sestavil Syny výčepu, předobře. Denis Leary říká: „Stevie Ray Vaughan je mrtvej. Copak nikdo nedokáže dostat do helikoptéry třeba Milli Vanilli?“ Stevie zahynul v helikoptéře, aby neunikla pointa. A tohle je podobné. „Sahula je mrtvej. Copak nikdo nedokáže skákat po hlavách Třem sestrám?“ Sestry sekají céda jedno za druhým a z toho všeho stojí za něco jen pár fláků na druhé straně prvního elpíčka. (Vinyly měly totiž dvě strany, aby neunikla pointa). A pak možná ten slogan Di do vole prdele. To je asi tak všechno. Synové výčepu je vykouřili jak rákosí. A kytaristu měli libového. Jak pravily jedny noviny, nedoceněného. A teď je mrtvý. Inu což. Bůh mu nahoře řekl: „V továrně je dobře si často pouštím a jsem z toho veselý. Ty ostatní věci si budeme muset vyříkat, to tedy rozhodně, ale rád bych, abys tu složil pár nových písní. Jo a dnes večer bys mohl vystoupit se Sidem. Je to, myslím, Stage svatého Blažeje, ale radši se mrkni na plakát.“ (Cože??? Sid je taky v nebi? Ehm... no asi dostal podmínku. Možná má k dobru, že díky tomu slavnému mordu teď ten skvělý hotýlek na Západní třiadvacáté tak dobře prosperuje.)

  Intra quorum nos consortium, non aestimator meriti, sed veniae, quasemus, largitor admitte.

Jiří Pila

MarkétaIn memoriam...09:2913.5.2008 9:29:38
NULINe všemu tak13:0811.5.2008 13:08:57
PetrPěkně napsané.01:0610.5.2008 1:06:32

Počet příspěvků: 3, poslední 13.5.2008 9:29:38 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.

Jiří Pila

Jiří Pila

entrtejnment o lásce, pitomcích, gaunerech, Bohu, čertech a andělech, dávačkách a nedávačkách, ujetý muzice a tápání ve tmách (uh... samá zbožná přání... stejně to obvykle skončí u politiky)

ctitel Slova, často mlčící a často se neudrživší cosi podotknout

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy