Co týden spral: Zeus by čuměl. Konfucius taky. Neškodnost Černobylu

úterý 4. květen 2010 03:38

Myslím, že konec západní civilizace je ještě blíž, než jsme mysleli. V její kolébce, ve vlasti Platónově, přímo pod Akropolí létají molotovovy koktejly a černý dým zahaluje vyrabované výlohy, neboť hněv občanů athénských je strašlivější než hněv Diův. Jsou to hrdí lidé. 300 biliónů v přepočtu na koruny sice od Evropy potřebují, chtějí-li odsunout státní bankrot aspoň na červen, ale aby jim někdo diktoval podmínky, to tedy prrr, to radši vezmou perlíky a rozmlátí celý Parthenón na prach. Chtějí jim sebrat 14. platy, ba dokonce zvýšit důchodový věk ze současných 53 let! „Tato opatření jsou pro nás smrt. Nerozumím tomu, jak mají lidé zítra žít, jak mají přežít,” citovala agentura AP jednoho z účastníků demonstrace Nikose Diamantopoulose. Trefils to na hlavičku, Nikosi. Nepřežijete vy ani my.

Ostatně to, jak Západ slábne, je vidět všude, kam se podíváte. Minulý čtvrtek jsem zaznamenal, že se koná Expo. Koná se v Číně. A nikdo nic. Před třiceti lety, uprostřed studené války proti Sovětům, se Západ zmohl aspoň na bojkot moskevské olympiády. Řeknete možná: to ale bylo poté, co Sověti vpadli do Afghánistánu, kdežto Čína žádnou invazi neprovedla, tak proč a nač nějaký bojkot? Na to lze říct dvě věci. Za á, dneska by se Západ nezmohl na bojkot, i kdyby došlo k padesáti invazím. Za bé, Čína že nedělá invazi? Dnes se invaze dělá například takhle: Cokoli někdo kdekoli na světě vymyslí nebo vyrobí, Číňani ukradnou. Za pětník pak vyrobí kopie a prodají jich miliardu kusů na Západ. Západ zaplatí penězi, které mu předtím Číňani půjčili. To že není invaze? No dobře, třeba to není invaze, ale je to neokolonialismus. Číňani nepotřebují posílat někam vojáky. Západ je už dnes jejich kolonií.

A tak se státy světa jezdí na Expo předvést a ukázat to nejlepší ze své kultury. V rádiu jsem slyšel, že Češi postavili svou expozici v podobě Staroměstského náměstí, přičemž průčelí staroměstských domů jsou poskládána z hokejových puků. Znejistěl jsem, zda neposlouchám nějaké nově založené Rádio Cimrman. V neděli na pinčesu mi pak Franta Kop povídal, že český pavilon na čínském Expo je pátý nejnavštěvovanější. Tumáš čerte kropáč.

Nejpříjemnějším zážitkem týdne bylo číst rozhovor s dirigentem Peškem. Hodně tam toho povídá o buddhismu. Je vidět, že v tom je ponořen velmi hluboko. A pak se ho redaktorka zeptá, zda by zabil komára. To totiž buddhisti nesmějí. Pešek povídá – snažim se je nezabíjet… ale když mě nějakej nasere, tak ho zabiju. Tohle je, myslím, zásadnější, než se na první pohled zdá. Jednoduchý recept, který by mnohé vyřešil: než použiji v praxi ideologickou poučku, udělám si „sanity check“.

Historické okénko. Minulé úterý bylo výročí výbuchu sovětské jaderné elektrárny v Černobylu. „Britská Atomová agentura odhaduje počet smrtelných obětí Černobylu na 1000 v západní Evropě, 1500 v Evropě východní a 7500 na území SSSR - celkem tedy asi 10000 mrtvých.” Mám před sebou archiv výstřižků z tehdejšího Rudého práva. Opíšu sem titulky článků, které vycházely v tomto listu během prvních tří týdnů po výbuchu.

„Nebezpečí nehrozí“, „Zbytečný humbuk“, „Západ rozpoutal nebezpečnou psychózu“, „Bezbřehá hysterie“, „Pomlouvačné výmysly ve sdělovacích prostředcích na Západě“, „Bez nebezpečí“, „Situace pod kontrolou“, „Bez zbytečných obav“, „List Sovětská pravda o dezinformační kampani Západu“, „Nečestné politické cíle“, „Nejsou důvody k obavám“, „Na Ukrajině pokračuje výsadba brambor“. A to nejlepší nakonec. Na důkaz neškodnosti výbuchu se cyklisté komunistických zemí rozhodli uspořádat prolog Závodu míru přímo na Ukrajině. V Lidové demokracii si nějaký redaktor lajsnul parádní kousek: „Už dnes budeme znát prvního majitele žlutého trikotu, který bude zářit v pelotonu.“

Jiří Pila

vlkRe-Jirka B.17:5612.5.2010 17:56:49
Jirka B.V Kyjevských etapách prologu Závodu míru11:484.5.2010 11:48:02
Tomáš JurčíkBohaté zamyšlení10:334.5.2010 10:33:20

Počet příspěvků: 7, poslední 12.5.2010 17:56:49 Zobrazuji posledních 7 příspěvků.

Jiří Pila

Jiří Pila

entrtejnment o lásce, pitomcích, gaunerech, Bohu, čertech a andělech, dávačkách a nedávačkách, ujetý muzice a tápání ve tmách (uh... samá zbožná přání... stejně to obvykle skončí u politiky)

ctitel Slova, často mlčící a často se neudrživší cosi podotknout

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy