Co týden spral (Černoch a mercedes. Polsku lze závidět.)

neděle 18. duben 2010 22:47

O kocourovi a cikánech psal v posledních dnech už každý v této republice. Tak zdalipak ještě dokážu přispět něčím novým? Kupříkladu ještě před 30 lety se v gymnasiálních učebnicích angličtiny hovořilo o černoších jako o „negroes“. Dnes by za to mohl být i kriminál. Co z toho vyplývá? Skoro nic. Jsme zase u sémantiky. Měli jsme snad kvůli tomu tenkrát my gymnasisté k černochům méně úcty, než máme dnes? Rozhodně neměli. Zvlášť ne ti z nás, co máme rádi basket a jazz. Líbí se mi, jak na politickou korektnost prdí černí rappeři a říkají si s pýchou niggers. Až přicestují do Evropské unie, budou ovšem zatčeni. Za diskriminaci sebe samých.

Já mohu být také zatčen. Včera ráno jsem poslouchal v autě rádio. Jel jsem z Říčan, kde mě střihala Katka Typnerová z vlasového studia ISIS. Znám ji ještě z Radikálky. Tak, a tímto jsem provedl product placement. V tom rádiu říkali, že Evropská komise zrovna product placement zakázala. Rozumíte, oni se zabývají tím, co bude v našich filmech a knížkách. Nesmí se například v knize napsat: černoch jel v mercedesu. Vydávají na to novou směrnici. To jste nevěděli? Tak vidíte.

Cestou domů jsem se zastavil v Tescu. Potřeboval jsem koupit dceři k narozeninám barvičky. Koupil jsem pěkné, měl jsem radost. A cestou k pokladně jsem narazil na levné šedesátiwattové žárovky. Výborně. (Vytvářím si totiž s předstihem jejich doživotní zásobu, než je EU zakáže. Stovek a dvoustovek, které už zakázala, mám plnou krabici.) No, a zrovna při placení nastalo pravé poledne, takže v Tescu, tak jako v celém státě, nastala minuta ticha za oběti polské tragédie.

Poláci jsou mi dost sympatičtí. Mají to všechno trochu jinak. Šťastný to národ, který truchlí, když mu zahyne většina nejvýznamnějších činitelů. Na rozdíl třeba od jistého jiného národa, který by se, myslím, mohl velmi radovat, kdyby mu zahynula většina nejvýznamnějších činitelů. U nás měly toho osudného dne vyjít noviny s palcovým titulkem: „Tragédie! S našimi přestaviteli dnes žádné letadlo nespadlo!!!“             

Se slovy bychom měli zacházet opatrněji. Už týden se mluví od rána do večera o polské tragédii a zdá se mi, že to slovo není úplně adekvátní. Každý cit – i žal – má mít proporce. Ztratit elity je jistě hrozné, ale dalších elit mají v Polsku plno. Tyhle ctihodné osobnosti zemřely slavnou smrtí se vší důstojností na vznešené státní misi. Kdežto kupříkladu v Číně zrovna v tuhle chvíli někoho mučí a popravují, v Africe povstalci házejí živé děti do ohně a v Íránu usmrcují ukamenováním ženy za to, že je někdo znásilnil. A tak si tak přemýšlím, kdy budou nějaké státní smutky za tyhle tragédie. Kdy se sletí všichni světoví státníci kvůli nim?

Největší poučení z toho je, že se nevyplácí ignorovat dějinnou zkušenost lidstva, koncentrovanou v hojných mudroslovích lidu prostého – například v úsloví: „Don't put all your eggs into one basket“.

 

Božena Správcová z Tvaru napsala včera do lidovek též jeden příspěvek o elitách. Jako jedna z dotčených reaguje na debatu o financování litmagů, jíž i já jsem věnoval pozornost v minulém blogu, a činí tak způsobem, jímž jistě dodá svému hlasu značnou kredibilitu: celá ta debata byl cirkus, redaktor nepředvedl pěknou práci, jeden z debatérů je liberální křupan, další je populista, další debatérka v rozrušení nevěděla, co mluví, a celé to trochu zachránil jen Mandys. Kupodivu však Správcová v rozrušení, zřejmě omylem, zakončila článek trefným výrokem, jenž mi připomněl, že mi z minulého blogu vypadl jeden odstavec. V něm jsem radil literárním časopisům, aby vyvěsili ještě další billboard: „Hej, Ty! Považuješ se za kulturního? Tak pošli místo každého třetího piva dvacku na kulturu. Zachráníš ji. Nebo se ti dvacka zdá příliš?“ (No, není to, přiznejme, úplně vychytané, například kdo pije sto dvacet piv měsíčně, tak každé třetí, to dělá dohromady osm stovek, ale heslo na billboardu musí být pochopitelně zkratkovité a nemůže postihnout všechny aspekty v celé komplexnosti).

Správcová napsala: „Vážení Čechové, pokud nehodláte svou literaturu podporovat ze svých daní strašlivou sumou, za niž by se mohlo postavit např. celých 25 metrů dálnice D8, nemá váš jazyk a kultura nárok na existenci.“ To se mi líbí a hned bych to podepsal, věci se mají říkat natvrdo. Akorát ve mně hlodá pochybnost, zda má Správcová na mysli totéž co já, to jest daňovou asignaci, k níž by se každý rozhodl dobrovolně. Spíš asi tohle na mysli nemá, to přece prosazují liberální křupani.

 

Ještě bych se zde chtěl podělit o zármutek nad včerejším úmrtím kardinála a jezuity Tomáše Špidlíka. Mezi knihami pašovanými za normalizace z exilu do Československa patřily Špidlíkovy k těm pro mě dost významným. Velkou osobností byl tenhle Špidlík, jenž věru mnoho učinil ad maiorem Dei gloriam.

Jiří Pila

pařezPro ecc11:4819.4.2010 11:48:05
eccNEPRZNĚTE ČESKÝ NÁROD KATOLÍCI07:1019.4.2010 7:10:53

Počet příspěvků: 3, poslední 19.4.2010 21:24:59 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.

Jiří Pila

Jiří Pila

entrtejnment o lásce, pitomcích, gaunerech, Bohu, čertech a andělech, dávačkách a nedávačkách, ujetý muzice a tápání ve tmách (uh... samá zbožná přání... stejně to obvykle skončí u politiky)

ctitel Slova, často mlčící a často se neudrživší cosi podotknout

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy